9. 9. 2017

9 / 9 / 2017


Jakoby to bylo včera co jsem odletěla do Švédska. No a přitom je tomu přesně 5 let a 5 dní... PĚT LET.. taková dlouhá doba a mně to ani nepřijde.

Pamatuji si, jak mi vlastně nikdo ani nevěřil že poletím, až do té doby než jsem dostala letenku. A taky tu první cestu do Vídně (4. 9. 2012) na letiště kdy jsme zabloudili. No a taky že jsem musela platit 50euro protože jsem měla těžký kufr a mamka mi absolutně nedovolila vyhodit tu hroznou zimní bundu, kterou jsem si na sebe stejně nikdy už nedala. A tak to vlastně začalo.

První rok jsem byla v Helsingborgu, kde jsem potkala Ester, Sergio, Isabelle, Julia a další moje kamarády/ky. Byl to fajn rok, první rok nových zkušeností, poprvé jsem se musela postarat nejen o sebe ale o malé dítě, uklízet a vařit pro celou rodinu atd.
V únoru roku 2013 jsem to dala dohromady v Amadeusem a od tý doby to spolu táhnem no, haha.
V Helsingborgu jsem toho zažila mnoho. Od různých výletů po Švédsku, výlety lodí do Dánska, dovolená na Kanárech až po nejlepší víkendy s kámošema ! a že toho nebylo málo.
Po devíti měsících v Helsingborgu, jsem se odstěhovala do Stockholmu. Do toho nejkrásnějšího města v celém Švédsku. I tady jsem začínala jako aupair s ještě lepší rodinou než jsem poznala v Helsingborgu. Jezdili jsme na hory ( no, ne že bych byla milovnice sněhu), po několika letech jsem opět lyžovala, taky jsme jeli do skåne a později v říjnu 2014 mě čekal i první výlet do Ameriky, do Bostonu. Byl to další fajn prožitý rok. Tím rokem pro mě začala i práce ve škole kde jsem zůstala po dlouhé dva roky. V roce 2015 se za mnou konečně přistěhovala i Kristýna. Tolik roků jsme o tom mluvili a jsem ráda, že to nevzdala a přiletěla ♥
Minulý rok 2016 jsem konečně změnila práci a že to nebylo lehké období, než jsem se dostala do Locum (moje momentální práce) prošla jsem si prací jako recepční v různých firmách. I když to nikdo neví, jelikož bych to na sobě nikdy nedala znát, nebylo to nejjednodušší. Hledání práce v cizí zemi s cizím jazykem není tak lehké a v tu dobu jsem hledala i byt. Musím uznat, že toho bylo na mě opravdu hodně. Ale tím si člověk musí projít a to by se stalo i kdybych bydlela kdekoliv jinde. No a vidíte jak to všechno dobře dopadlo ! Teď sedím v Locum kanceláři uprostřed Stockholmu. Mám svůj byt (a příští týden mi přijede i vlastní postel, konečně), mám hodně kamarádu a to ne jen ve Stockholmu ale po celém světě, mám tu ségru a taky svého Amadeuse a jsem spokojená. :) Taky tu mám často návštěvy, naši lítají každý rok, byl tu brácha se Zuzkou, byl tu Víťa, Terezka, Kikča s Matějem, na konci září přiletí taťka se strýcem, o týden později přiletí znovu Kikča.

Je to až neuvěřitelné, jak to všechno utíká, žejo. Kdo by řekl že už uběhlo pět let a že během těch pěti let se toho tolik uděje a změní.


Jinak nic nového se neděje. Tenhle a příští týden zaučuji jednoho nového kluka u nás v práci. A víte co je vtipné, jeho maminka a bába (jak on říká) jsou z Česka z Ostravy. Přistěhovali se do Švédska, když utíkali před Rusákama ! 
Včera jsme se ségrou vyšly do města, prý na skleničku vína. Z toho bylo pár drinků v TGI friday's, škoda jen že ségra musela dneska do práce. 
Dneska jsem chtěla zajít do posilovny, ale nakonec jsem se nedokopala, tak jsem alespoň pořádně pouklízela a umyla okna. Teď dělám bounty dort pro Amadeuse. Přál si ho už na narozeniny (24/8) ale já jsem si myslela, že si dělá srandu a on byl pak hrozně smutný, že nedostal dort. 
Já jsem ten dort chtěla udělat zdravý, bez cukru a vlastně jen korpus z oříšků, ale to by Amadeus nejedl (on moc není na ty zdravé věci no ..) takže dostane normálně čokoládový korpus aby neřekl, že to není dost sladké.

No, tak já jdu dodělat ten dort. Užijte si víkend, zatím ahoj :)