15. 5. 2017

15 / 5 / 2017

Ahoj všichni. Po dvou týdnech se znovu ozývám s novým článkem. Poslední dobou se mi vůbec nechce nic psát, vlastně to píšu jen pro babičky a dědu, aby měli nějaké novinky co se děje ve Stockholmu. 

A co je vlastně nového? V pátek u mě byla Lillie, po dlouhé době jsme se viděli, jelikož byla měsíc v Australii a potom nám to moc nevycházelo až do minulého týdne. Pozvala jsem ji na večeři, dali jsme si pár skleniček vína, pokecali jsme a Lillie mě ostříhala. Hodně mě ostříhala - ale bohužel jsem to potřebovala, jelikož moje vlasy byly už neskutečně roztřepené a suché. No a co dál? Počasí se nám umoudřilo (dobře kecám, minulé úterý ještě chumelilo) už to vypadá, že nepůjdeme pod 15 °C. Konečně taky v půlce května. Já jsem začala jíst zdravě a chodit do posilky co nejvíc to jde, jelikož teda jako léto se blíží a musím trochu máknout, než odletíme na Krétu. Taky jsme s A. naplánovali už náš jednodenní pobyt v Praze, zabookovali jsme hotel a teď už jen potřebujeme koupit letenku zpátky do Stockholmu - a ta teda není zrovna nejlevnější, co jsem tak viděla. 

Pozítří letíme s prací do Malmö na konferenci a už se opravdu těším. V Malmö jsem nebyla už nějaký ten rok a bude super se zase vrátit. Ve čtvrtek až se vrátím tak jedu rovnou k A. (alespoň nebudu muset jet až do Lidingö ) a o víkendu musím zase pořádně do posilovny, neboť čekám, že v Malmö moc dietu držet nebudu a A. jede na summerhouse, takže budu mít alespoň hodně času. 
Příští týden máme prodloužený víkend a přiletí moji rodiče. Ještě mě teda první čeká návštěva u kadeřníka, už se fakt těším až si nechám udělat nový melír :) A pak už teda jen vyzvednout rodiče a dovolená může začít. 
Týden poté pak přiletí Terezka, tak musím vymyslet nějaký fajn program, kam jí vemu a co jí ukážu. Mám opravdu hodně návštěv tenhle rok!

Taky jsem chtěla napsat o jednom dokumentu, který jste možná také viděli. Jmenuje se 'Děti úplňku' je to dětech / dospělých, kteří mají diagnostikovaný těžký autismus a retardaci spojenou s agresivitou. Je to hrozné vidět, jak to omezuje rodiny s těmito dětmi a že vlastně v Česku nemáme žádný ústav, kde by tyhle děti mohli vyrůstat. 
Když jsem pracovala ve školce měli jsme tam tři děti s autismem, z toho jedno bylo diagnostikované s těžkou retardací, agresivitou a ADHD. Člověk si nedokáže představit, jaké to s těmi dětmi je dokud si to neprožije. Pro nás ve školce to bylo vlastně jen 8h, 5dní v týdnu, ale pro tu rodinu je to 24h denně. V tom dokumentu je opravdu ukázané jen málo z toho co si ty rodiny denně prožívají. Určitě doporučuji se na to podívat ODKAZ JE TADY


Žádné komentáře:

Okomentovat