21. 1. 2017

21 / 1 / 2017


Ahoj všichni ! leden je konečně skoro u konce, ve Stockholmu se zlepšuje počasí a z minusu jdeme zpátky do plus 4 °C a dokonce občas vysvitne i slunce !
V týdnu jsem měla svůj první 'poslech' s mojí šéfovou. Kdy sedí ona se mnou a poslouchá všechny moje rozhovory. Musím se přiznat, že jsem byla hodně nervozní... nemám ráda, když někdo poslouchá co říkám, natož tak celou konverzaci ve švédštině. 
K mému překvapení to šlo moc dobře. Šéfová mě pochválila, řekla že musí uznat, že je opravdu překvapená z toho jak rychle jsem se všechno naučila a z toho na jaké úrovni je moje švédština. Mám z toho opravdu super pocit ! Teď v pondělí budu mít s ní ještě jeden meeting tak uvidím co mi řekne víc, ale z toho už nervozní nejsem. :)

Taky jsem byla v posilovně a víte, po takové době jsem si pořádně zaběhala a hned jsem onemocněla. Takovou bolest v krku jsem nezažila ani nepamatuji a tak jsem byla ráda, že jsem pátek trávila sama doma u televize, kdy jsem usnula snad do 10 minut na gauči. Dneska jsem byla se ségrou ve městě na kafe (pro mě to byl čaj) a konečně první semla ! -což ani nebyla opravdová semla ale cruffin který najdete jen u nás v Lidingö. Poté jsem se podívala doma na film Lída Baarová. Já teda nevím, ale mě zase tolik nezaujal. Čekala jsem od toho filmu asi něco víc. A upřímně mi docela vadilo, že v německu všichni (včetně Hitlera) mluvili česky... ano, je to český film, ale myslím si že alespoň v případě Hitlerovi role mohli mluvit německy a dát k tomu české titulky. A taky si myslím, že Pavel Kříž se na tu roli vůbec nehodil.

Ještě jsem se chtěla tak nějak vyjádřit k tomu co čtu snad denně. Od nového roku (a to že to není zas tak dlouho...) se ztrácí děti snad každý den. Díky bože, že většina se z nich našli živí a zdraví, kromě jedné slečny, která pravděpodobně spáchala sebevraždu. Největší záhadou je mi dvanáctiletá Míša po které se pátrá už 10dní. Já si prostě nedokážu vysvětlit, jak matka vlastně nemůže vědět, jestli se její dítě ztratilo v úterý nebo ve středu .... Jak může přijít v úterý z práce domů a nezkontrolovat, jestli je její dítě v posteli, jestli se navečeřelo a je v pořádku.  Jak je možné, že po Míši nejsou žádné stopy?  Proč by Míša ve středu odcházela do práce bez telefonu? Já osobně si myslím, že bohužel Míša z domu neutekla. Právě naopak. Dokonce bych věřila tomu, že v tom má prsty někdo, kdo Míšu dobře znal. Já pořád doufám, že se Míša najde živá a zdravá i když už je to nějaká doba co se hledá ...

No já teď se už budu věnovat Amadeusovi, který mi kouká přes rameno, co to tady píšu za romány. Slíbil že uvaří večeři tak uvidím, co to bude za dobrotu :) (dala bych si lososa, ale na toho je alergický, takže s tím se můžu rozloučit)
Hezký zbytek víkendu všem ! 




1 komentář:

  1. No je to strašné to ztrácení dětí, za chvíli to bude co týden takové akce. Nevím co se jí mohlo stát, ale na druhou stranu pochybuji, že je ještě naživu, ale kdoví.
    Giveaway Saloos

    OdpovědětVymazat